Co jste o stromech doposud nevěděli

Stromy, jak je známe dnes, se poprvé objevují na naší planetě v období před lety 360 až 325 milionu let. 
347A1533_resize.jpg
Mezi nejstarší stromy, které přežily dodnes, se řadí především cykasy, jinany a některé druhy jehličnanů - metasekvoje čínská a wolemie vznešená.

Jinan dvoulaločný se nezměnil již 270 milionů let a pochází z období permu. Pro jinan dvoulaločný se také někdy používá výraz "živá fosílie".

Jako první dnešní stromy na našem území objevily před 11 000 lety břízy, osiky a borovice.
O 1 500 let později se objevují lísky, duby a lípy a za dalších 2 000 let na to jsou to javory, jilmy, jívy a jasany. V době bronzové následují habry, buky a jedle.

Na světě byste napočítali více než 23 000 druhů stromů.

Největším tropickým pralesem je ten amazonský, rozléhá se na neuvěřitelných 5 500 000 km².

Nejstarším stromem na světě je švédský smrk Old Tjikko. Vědci odhadují, že na svém místě stojí už přes 9900 let.

Stromy dorůstají maximální výšky 120 metrů ( spíše však ke 100 metrům a jen některé druhy). K těmto velikostem se přibližuje pouze několik druhů stromů.

Král mezi giganty, sekvojovec obrovský, by klidně mohl být prohlášen za největší žijící organismus na zemi, nebýt jisté houby z amerického Oregonu. Ta ho se svým 880 hektary rozložitým podhoubím odsunula na druhé místo.
347A0354_resize.jpg
Nejkratším stromem na světě je tzv. trpasličí vrba, dorůstá do výšky maximálně 10 cm a potkáte ji v tundře.

Stromy nikdy neumírají na stáří, pokaždé je to vinou škůdců, nemocí nebo lidskou rukou.

Stromy ve městě žijí v průměru o 13 let kratčeji než ty, které rostou volně v přírodě.

Dřevo je tvořeno kombinací živých, umírajících a odumřelých buněk.

Nemusíte strom pokácet, abyste započítali jeho letopočty a zjistili jeho věk - dospělý kmen stromu se rozšiřuje cca o 2,5 cm za rok.

Stromy získávají 90 % živin ze vzduchu, jen 10 % z půdy.

Většina dubů neprodukuje žaludy, dokud nejsou starší 50 let.

Olivovníky jsou sice nejproduktivnější kolem dvacátého roku, ale chutné olivy plodí i 150 a více let.

Mokré dřevo vede elektřinu. Suché ne.

Dub má kořeny dosahující hluboko pod zem, kde jsou zásobárny vody. Nejenom kov, ale i voda vodí elektrický proud, a proto přitahuje blesky. A právě kvůli svému spojení se spodní vodou je při bouřce dub nejčastějším terčem blesků oproti jiným stromům.

Osika obecná neboli topol osika má dřevo, které nemá smolné kanálky jako třeba smrky nebo borovice. Smůla z osiky zkrátka neteče. Zato se její dřevo používá k výrobě z347A3887_resize-(2).jpgápalek neboli sirek.
                
Na dubech se vyskytuje více než 500 druhů hmyzu a z tohoto počtu asi třetina patří k vzácným a velmi vzácným.

Stromy správně umístěné kolem budov může snížit potřebu klimatizace o 30%.

Zralý strom odstraní téměř 70 krát více znečištění než nově vysazený 
strom.

Každý průměrně vzrostlý strom poskytuje odhadem 200 Kč roční úspory pro životní prostředí, včetně úspor energie a snížení znečištění.

Jediný strom produkuje přibližně 120 Kg kyslíku za rok. To znamená, že dva vzrostlé stromy můžeme dodat dostatek kyslíku ročně pro čtyřčlennou rodinu.

Jeden strom může absorbovat tolik uhlíku za rok, kolik auto vyprodukuje během jízdy dlouhé 42 000 km.

V průběhu svého života, jediný strom může absorbovat jednu tunu oxidu uhličitého.

Dobře udržované stromy dokážou podle některých zjištění zvýšit hodnotu pozemku až o 27 % (pesimisté odhadují 14 %).
Fotogalerie
 
Nadace Partnerství

Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby i inspiraci ze zahraničí. Podporuje zapojování veřejnosti do výsadeb stromů, vytváření kvalitních veřejných prostranství, zklidňování dopravy i šetrné turistiky a cyklistiky. Sídlí v Brně ve svém vzdělávacím centru Otevřená zahrada.

www.nadacepartnerstvi.cz